ILI a evropský práh úniků vody pro vodárny

Co evropský práh úniků měří a na jakých datech ze sítě závisí

Procentní vyjádření ztrát vody má jedno podstatné omezení: mění se se spotřebou. Když spotřeba vzroste a objem unikající vody zůstane stejný, procento ztrát klesne, přestože se stav sítě nijak nezměnil.

Infrastructure Leakage Index (ILI), tedy index infrastrukturní ztrátovosti vodovodní sítě, nabízí způsob hodnocení, který na spotřebě nezávisí. A právě způsob, jakým se ztráty měří a vyhodnocují, získává na významu s připravovaným evropským prahem úniků vody.

S tím, jak Evropa přechází k systematickému posuzování ztrát vody, nebude rozhodovat jen objem ztracené vody. Stejně důležité bude, jak spolehlivě dokážou vodárenské společnosti ztráty vyčíslit, porovnat a určit, kde má zásah smysl.

Klíčové poznatky

• Infrastructure Leakage Index (ILI) je poměr aktuálních ročních skutečných ztrát (CARL) a nevyhnutelných ročních skutečných ztrát (UARL). Ukazuje, o kolik skutečné ztráty v síti převyšují technicky nevyhnutelné minimum pro danou síť.
• Směrnice o pitné vodě (EU) 2020/2184 ukládá členským státům posoudit úroveň úniků metodou ILI nebo jinou vhodnou metodou, a to alespoň u dodavatelů vody, kteří dodávají 10 000 m³ denně nebo zásobují 50 000 obyvatel.
• Členské státy musely svá hodnocení předat do 12. ledna 2026. Komise má stanovit prahovou hodnotu do 12. ledna 2028 a členské státy, které ji překročí, musí do dvou let od jejího přijetí předložit akční plán.
• Ztráty vyjádřené jako podíl z objemu vody vstupující do sítě se mění se spotřebou. Mohou se proto zlepšit, aniž by se změnil objem ztracené vody.
• Věrohodný ILI vyžaduje spolehlivou vodní bilanci, přesná data o infrastruktuře a reprezentativní údaje o tlaku. Měrné okrsky a analýza nočních průtoků pomáhají určit zóny, kde má hledání úniků přednost.
• Dálkové odečty a průběžné monitorování tlaku úniky neopraví, pomáhají ale vodárenským společnostem určit, kde mohou mít opravy a obnova sítě největší účinek.

Co ILI měří

ILI porovnává dva objemy. CARL (Current Annual Real Losses), tedy aktuální roční skutečné ztráty, je objem vody, který síť za rok skutečně ztratí fyzickými úniky. UARL (Unavoidable Annual Real Losses), tedy nevyhnutelné roční skutečné ztráty, je objem, který by unikal i v dobře udržované síti provozované podle správné technické praxe, protože žádná síť není dokonale těsná.

UARL se počítá podle vzorce, který publikovala International Water Association (IWA):

UARL (litry za den) = (18 × Lm + 0,8 × Nc + 25 × Lp) × P

Lm je délka vodovodních řadů v kilometrech, Nc počet vodovodních přípojek, Lp celková délka soukromého přípojkového potrubí od hranice pozemku k vodoměru odběratele v kilometrech a P průměrný provozní tlak v metrech.

Vzorec udává UARL v litrech za den. Před výpočtem ILI je proto nutné vyjádřit CARL i UARL za stejné období a ve stejných jednotkách. Vzorec byl odvozen z dat určitého okruhu sítí a publikovaná metodika stanovuje podmínky jeho použití, například velikost systému, hustotu přípojek a rozsah tlaku. Při jeho použití je třeba zohlednit tyto podmínky i kvalitu vstupních dat, zvlášť při srovnávání sítí s odlišnými provozními podmínkami.

ILI je podíl CARL a UARL. Hodnota 1 znamená, že skutečné ztráty jsou na nevyhnutelné úrovni pro danou síť. Hodnota 4 znamená, že jsou čtyřikrát vyšší. Síla indexu spočívá v tom, že zohledňuje délku sítě, hustotu přípojek a tlak. Velkou venkovskou síť a kompaktní městskou síť tak lze porovnat za srovnatelnějších podmínek.

Proč směrnice o pitné vodě odkazuje na ILI

Směrnice (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, často označovaná jako přepracovaná směrnice o pitné vodě (DWD), se únikům věnuje v článku 4 odst. 3. Členské státy musí zajistit, aby se posouzení úrovně úniků na jejich území a potenciálu jejich snížení provádělo metodou ILI nebo jinou vhodnou metodou.

Posouzení musí zohlednit hlediska veřejného zdraví, životního prostředí, technická a ekonomická a pokrýt alespoň dodavatele vody, kteří dodávají nejméně 10 000 m³ denně nebo zásobují nejméně 50 000 obyvatel.

Toto rozlišení je důležité. Směrnice nečiní z ILI jedinou přípustnou metodu, ale je to jediná metoda, kterou výslovně jmenuje. Pro jednotné vykazování připravila expertní skupina Komise pro pitnou vodu šablonu pro úroveň úniků vody, představenou v červnu 2025, kterou mohly členské státy využít při předávání výsledků Komisi.

Harmonogram: od hodnocení k prahové hodnotě

Směrnice stanovuje postup ve třech krocích:

• do 12. ledna 2026 předají členské státy Komisi výsledky hodnocení úniků;
• do 12. ledna 2028 je Komise povinna přijmout akt v přenesené pravomoci, který stanoví prahovou hodnotu na základě ILI nebo jiné vhodné metody;
• do dvou let od přijetí tohoto aktu předloží členské státy, jejichž míra úniků prahovou hodnotu překračuje, akční plán s opatřeními k jejímu snížení.

‍

Tyto povinnosti se týkají členských států, nikoli přímo jednotlivých vodárenských společností. Jak je promítnou do požadavků na dodavatele, záleží na rozhodnutí jednotlivých členských států. V praxi se ale národní hodnocení opírají o data samotných vodárenských společností.

Pro vodárenské společnosti tak harmonogram vytváří praktický prostor pro plánování. Prahová hodnota zatím známá není, potřeba spolehlivého hodnocení úniků ale ano. Zlepšit kvalitu dat ze sítě ještě před přijetím prahu může být užitečnější než čekat na číslo, se kterým je bude možné porovnat.

Nový politický signál z projevu o stavu Unie

Dne 16. září 2026 se předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie přímo věnovala ztrátám vody.

Uvedla, že evropské potrubí ztrácí téměř každý čtvrtý litr, většinou únikem, a ohlásila novou evropskou iniciativu pro vodu (European Water initiative). Její rozsah zatím nebyl upřesněn. Přesto se úniky posunuly z technické povinnosti vykazování mezi deklarované politické priority, a práh pro rok 2028 proto nelze brát jako vzdálenou formalitu.

NRW v procentech versus ILI

V praxi i ve veřejné diskusi se ztráty vody často vyjadřují jako nefakturovaná voda (NRW) v procentech objemu vody vstupující do sítě. Takový údaj se snadno komunikuje, má ale dvě slabiny.

Zaprvé, NRW je širší pojem než úniky. Zahrnuje skutečné ztráty, zdánlivé ztráty, jako jsou nepřesnosti měření a neoprávněné odběry, a nefakturovanou autorizovanou spotřebu. Z procentního údaje není poznat, která z těchto složek výsledek ovlivňuje.

Zadruhé, procento se mění se spotřebou. Vezměme síť s ročními skutečnými ztrátami 1 milion m³ a objemem vody vstupující do sítě 4 miliony m³: skutečné ztráty tvoří 25 % vstupu. Pokud spotřeba vzroste a vstup dosáhne 5 milionů m³, zatímco objem úniků zůstane přesně stejný, podíl klesne na 20 %. V potrubí se přitom nic nezlepšilo.

Stejný efekt platí i pro NRW vyjádřenou v procentech. Americká asociace pro vodní hospodářství (American Water Works Association) proto v roce 2019 uvedla, že procentní NRW nemůže doporučit jako ukazatel výkonnosti.

ILI tento efekt odstraňuje, protože porovnává skutečné ztráty s tím, čeho by konkrétní síť mohla dosáhnout, nikoli s tím, kolik vody zákazníci právě spotřebují. Není to dokonalý ukazatel a je citlivý na kvalitu vstupních dat. Právě proto se data stávají rozhodujícím faktorem.

Jaká data vodárenská společnost potřebuje k výpočtu ILI

Hodnota ILI může působit přesně, její spolehlivost ale závisí na měřeních a předpokladech, ze kterých vychází. Než vodárenská společnost začne porovnávat sítě nebo plánovat investice, potřebuje vědět, odkud pochází její odhad skutečných ztrát a jak přesně jsou popsány její infrastruktura a provozní podmínky. Nejdůležitější jsou tři skupiny dat.

• Vodní bilance: objem vody vstupující do sítě, fakturovaná a nefakturovaná autorizovaná spotřeba a odhad zdánlivých ztrát. Skutečné ztráty, a tedy CARL, představují to, co zbude po jejich odečtení
• Data o infrastruktuře: délka vodovodních řadů, počet vodovodních přípojek a délka soukromého přípojkového potrubí k vodoměru odběratele, tedy vstupy pro UARL
• Průměrný provozní tlak: přímý vstup pro UARL a veličina, která nejvíce ovlivňuje, kolik vody uniká

‍

Vodní bilance celé sítě ukazuje, kolik vody se ztrácí, ale ne kde. Právě v tom je praktická hodnota měrných okrsků (District Metered Area, DMA): rozdělení sítě na zóny s měřeným přítokem umožňuje porovnávat ztráty zónu po zóně.

Minimální noční průtok, tedy nejnižší přítok do oblasti během noci, tvoří převážně oprávněná noční spotřeba a úniky, a proto patří k nejpoužívanějším ukazatelům pro odhad skutečných ztrát. Ve spojení s měřením tlaku a odhadem oprávněné noční spotřeby pomáhá analýza nočních průtoků určit zóny, kde by mělo mít další hledání úniků přednost.

Kde pomáhají dálkové odečty a tlakové senzory

Vodní bilance porovnává objem vody, který do sítě vstoupí, se spotřebou zákazníků za stejné období. Pokud se odečty provádějí ručně v různých termínech, lze tyto hodnoty porovnávat jen přibližně.

Dálkový odečet poskytuje data o spotřebě s časovým razítkem pro odběrná místa, která pokrývá, takže spotřebu lze přesněji sladit se vstupem do sítě za stejný interval. Přínos roste s pokrytím, ale i nasazení omezené na vybrané měrné okrsky zlepší data pro tyto zóny a umožní dříve odhalit anomálie u jednotlivých vodoměrů.

Data o tlaku mají dvojí roli. Jsou vstupem pro UARL a průběžné monitorování ukazuje, jak se tlak chová během dne, v noci i při tlakových rázech. Série o ztrátách vody, kterou připravily ACRIOS a Lorenz, se zabývá příčinami úniků, porovnává metody včasné detekce poruch a popisuje, jak může tlakový senzor na M-Bus sdílet stejnou komunikační vrstvu jako chytré vodoměry.

Na straně komunikace lze stávající drátová M-Bus měřidla a senzory připojit k dálkovému odečtu přes NB-IoT nebo LoRaWAN pomocí převodníků ACRIOS, bez budování paralelní sítě.

Nejdřív data, potom investice

Snížení úniků v konečném důsledku znamená opravovat a obnovovat potrubí a žádná data tuto práci nenahradí. Akutní úniky a havárie je nutné opravit okamžitě a dobrá správa sítě kombinuje měření, údržbu a obnovu souběžně, ne jednu po druhé.

Kvalitní data umožňují lépe rozhodovat. Obnova potrubí je drahá a pomalá a práh pro rok 2028 se bude posuzovat podle vypočteného indexu, nikoli podle kilometrů nového potrubí.

Vodárenská společnost s věrohodnou vodní bilancí, reprezentativními daty o tlaku a nočními průtoky po zónách dokáže doložit, odkud její ILI pochází, a zaměřit rozpočet na obnovu na zóny, které se na skutečných ztrátách zřejmě podílejí nejvíce. Bez těchto dat může být výsledná hodnota ILI zkreslená nejistými vstupy a investice mohou směřovat do částí sítě, které nejsou hlavním zdrojem ztrát.

Kvalitnější data neznamenají odkládání oprav. Pomáhají vodárenským společnostem lépe rozhodovat o investicích do snižování ztrát a následně vyhodnocovat jejich účinnost. S postupným vývojem evropských požadavků na vykazování úniků bude navíc stále důležitější umět dosažené výsledky spolehlivě doložit.

Slovníček užitých pojmů

• Akt v přenesené pravomoci: právní akt přijímaný Evropskou komisí k doplnění nebo změně jiných než podstatných prvků směrnice nebo nařízení EU
• CARL (Current Annual Real Losses): aktuální roční skutečné ztráty, tedy objem vody, který se v distribuční síti za jeden rok skutečně ztratí fyzickými úniky
• ILI (Infrastructure Leakage Index): index infrastrukturní ztrátovosti vodovodní sítě, poměr aktuálních ročních skutečných ztrát a nevyhnutelných ročních skutečných ztrát, přičemž obě hodnoty jsou vyjádřeny za stejné období
• Měrný okrsek (District Metered Area, DMA): vymezená část distribuční sítě se sledovanými průtoky na jejích hranicích, sloužící k posouzení spotřeby a ztrát v dané zóně
• Minimální noční průtok: nejnižší přítok do oblasti sítě během noci, tvořený převážně oprávněnou noční spotřebou a úniky
• Nefakturovaná voda (NRW): rozdíl mezi objemem vody vstupující do distribučního systému a fakturovanou autorizovanou spotřebou
• Skutečné ztráty: fyzické ztráty vody způsobené úniky a poruchami potrubí, spojů, armatur a vodojemů
• UARL (Unavoidable Annual Real Losses): nevyhnutelné roční skutečné ztráty, tedy objem ztrát, ke kterým by docházelo i v dobře udržované síti, vypočtený z délky řadů, počtu přípojek, délky soukromého přípojkového potrubí a průměrného tlaku
• Vodní bilance: strukturované porovnání objemu vody vstupující do sítě s autorizovanou spotřebou a ztrátami za stejné období
• Zdánlivé ztráty: spotřeba vody, která není správně změřena nebo evidována kvůli nepřesnostem měřidel, chybám při zpracování dat nebo neoprávněným odběrům